„Chtěli jsme si udělat radost tím, že uděláme radost někomu jinému,“ říkají zástupci firmy Oseva
14. května 2021 Články

„Chtěli jsme si udělat radost tím, že uděláme radost někomu jinému,“ říkají zástupci firmy Oseva

Podporují Oblastní charitu Třebíč, přispívají na provoz Domácího hospice sv. Zdislavy i stacionáři Úsměv. Jak se tyto nápady zrodily i to, jak se pandemie dotkla zemědělství  se dočtete v rozhovoru s předsedou představenstva Ladislavem Kulasem, koordinátorem marketingu Jakubem Rubíkem a vedoucí personalistiky a mezd Kateřinou Cahlíkovou.

Firem, které mají v názvu „Oseva“, je hned několik. Jak se to stalo a jak poznáme právě tu Vaši?

Kulas: V České republice kdysi fungoval jeden velký národní podnik Oseva, to bylo před rokem 1989. Po revoluci došlo k privatizaci a dneska je osevářský sektor v tuzemsku v rukou soukromých firem a jednou z těch firem jsme i my OSEVA, a. s. O následnické jméno Oseva byl velký boj, aby ho firmy mohly mít v názvu. Po soudních sporech to skončilo tak, že řada firem používá název Oseva s dovětkem.

Rubík: Naše firma je jediná, která má výhradní právo prodávat českou kukuřici, která se šlechtí u nás v Čejči na jižní Moravě. Jsme jediní, kdo prodává opravdu české kuku. Všichni naši konkurenti prodávají pouze zahraniční odrůdy.

Kulas: Doplnil bych, že přednostně spolupracujeme s českými firmami a klademe důraz na to, že v naší činnosti podporujeme tuzemské výrobky kdykoli můžeme.

Mohl byste přiblížit, čím konkrétně se zabýváte?

Kulas: Naše činnost spočívá v tom, že zemědělcům zajišťujeme osiva kulturních plodin, které se kolem nás pěstují. Šíře nabídky a kvalita je pro nás prioritou. Sázíme na kvalitu, která otevírá cesty dál, zejména na západní trhy, ale jsme úspěšní i v tuzemsku a nebo pobaltských zemích. Letos jsme osiva poprvé vyváželi do Japonska. Nebráníme se žádnému dobrému obchodu a zemi, kde mají zájem o naše české produkty. Poslat osiva do Japonska je komplikovaná záležitost, ale my si s tím dokážeme poradit.

V čem všem se liší zakázka do Japonska od těch bližších?

Kulas: My máme hodně zákazníků třeba v Polsku nebo Německu. To do našeho skladu přijede kamion, osivo naloží a za půl dne, nebo za den je v cíli. Zásilku do Japonska jsme posílali v kontejneru lodní dopravou, což znamená, že je to logisticky náročnější a vyžaduje to pracovat s časovou rezervou. Je s tím více papírování, ale pro nás jsou to výzvy, které chceme zvládat. Odměnou pro nás je, že můžeme český produkt uplatnit v exotické destinaci jako je Japonsko a budeme doufat, že to nebude jednoroční záležitost, ale že obchody budeme prohlubovat.

Jak se Vás dotkla situace kolem covid-19?

Kulas: Nejvíc nás to omezuje v kontaktu s partnery. Zemědělství je konzervativní odvětví, které žije vlastními zákonitostmi, ať už jsou to roční období nebo počasí. Má pevné kořeny, funguje na jiných základech a proto nebylo zasaženo takovou intenzitou jako hotelnictví nebo kultura. Ale i nás postihla různá opatření, která musíme dodržovat v souladu s vládními nařízeními. Byli jsme přísní a disciplinovaní a tak nás žádná katastrofa ve formě velkého počtu nakažených zaměstnanců nepostihla.

Najdete na tom něco pozitivního, něco, co Vás pandemie naučila?

Kulas: Pandemie nám otevřela oči a donutila nás o věcech víc přemýšlet. Půjde z ní čerpat mnoho pozitivního. Člověk si uvědomuje, jak je zranitelný. Některé z věcí, které jsme zavedli kvůli pandemii, budeme používat i po rozvolnění. Nepotkáváme se osobně, ale využíváme platformy, které nám umožňují komunikovat. Máme porady formou videokonferencí, stejně jednání s partnery. To je velice efektivní. Náš business je založený na kontaktech, ale i schůzky jdou nahradit. Každý si pak uvědomí, že nemusí strávit tři hodiny jízdou v autě, ale může poslat pozvánku na videokonferenci, a může probrat distančně to samé jako osobně ve srovnatelné kvalitě.

Která z firemních akcí, které pořádáte, Vám chybí nejvíc?

Kulas: Chybí všechny, ale pokud bych měl vybrat jednu, tak je to ,,Gulášobraní“. Vždy po podzimní sezoně se rozdělíme do družstev a soutěžíme mezi sebou o nejlepší guláš. Je to celodenní akce spojená s jídlem, dobrou náladou, tancem a zpěvem  a myslím si, že to lidi baví. Nejde ani o to, kdo vyhraje, ale je to dobrá firemní akce, kde jsou si  všichni rovní. Beru to jako firemní akci, která nikoho neurazí a všichni ji mají rádi, protože všichni rádi vaříme a ochutnáváme naše kulinářské výtvory.

Rubík: Chybí mi všechny akce pořádané Osevou. Všechny jsou něčím jedinečné. Pokud mám ale vybrat jednu, pak bych zvolil cyklovýlet, jelikož velmi rád sportuji. Jak název napovídá, jedná se o výlet na kolech, žádné závody. V průběhu si dáváme přestávky na občerstvení. Večer děláme táborák, hraje se na kytaru a zpívá.

Cahlíková: Pro mě žádná akce nevyčnívá. Loni byl zrušený i vánoční večírek, takže když to letos situace umožní, ráda se potkám s kolegy na závěr roku. Moc ráda mám i akci Pomáhejme osivem.

Jak vznikl projekt Pomáhejme osevem?

Kulas: Základní myšlenka projektu ,,Pomáhejme osivem“ je, že my osiváři máme v rukou něco jedinečného-osivo, ze kterého vyrostou nové rostliny a vzniknou nové životy. A tak nás napadlo, že ta semínka by mimo počátku budoucí úrody, mohla i pomáhat. Chtěli jsme si udělat radost tím, že někomu jinému uděláme radost a pomůžeme těm, kteří si nedokáží pomoci sami. Tak vznikl projekt ,,Pomáhejme osevem“. Z každé prodané jednotky kukuřice dáváme 15 korun na pomoc jednotlivcům nebo společnostem, kteří působí v charitativní oblasti. Čím více osiva českých kukuřic prodáme, tím větší je finanční obnos, kterým můžeme pomáhat. Máme za sebou úspěšně již tři ročníky a pokud nám síly vydrží budeme určitě pokračovat. V rámci slavnostního předávání šeků v areálu Osevy jsme každému obdarovanému dali příležitost zasadit strom v ,,parku pomoci“, který bude v budoucnu připomínat oběma stranám příjemné setkání a možnost něco pro druhého udělat. O park se vzorně staráme, aby v budoucnu měl i vedlejší efekt a to zlepšení životního prostředí.

V současné době nás mrzí, že se s obdarovanými lidmi nemůžeme setkat, protože z těch dvou setkání, která proběhla, máme jen pozitivní vzpomínky. Jak to bude možné, tak bychom se k tomuto osobnímu setkávání zase vrátili. Vždy připravíme slavnostní kulturní program a snažíme se vždy hostům ukázat, co je OSEVA za firmu, jací jsou zde lidé a snažíme se vzájemně obohatit. Závěrem chci říci, že celý projekt by nevznikl bez dobrého nápadu a podpory lidí, kteří vnímají jako pozitivní to, že slabším je třeba pomáhat.

Jakým způsobem jste vybrali právě projekty Oblastní charity Třebíč?

Rubík: Oblastní charitu Třebíč podporujeme už od roku 2018 a celkem jsme darovali 184 tisíc. Podnět (Nápad) na obdarovávání Oblastní charity Třebíč vyšel z úst našeho obchodního zástupce Vladislava Oháňky, který je naším obchodním zástupcem (má na starosti prodej kukuřice) na Třebíčsku. Podnět na podporu OCHT podpořili zástupci ZVOZD Opatov, ZD Dešov a ZD Hrotovice Na Třebíčsku máme silné zastoupení odběratelů našich osiv kukuřice a tímto bychom jim chtěli poděkovat za podporu české značky a rovněž i za podporu našeho charitativního projektu ,,Pomáhejme osivem“