12. března 2024
Články
V denním stacionáři Úsměv Třebíč mají další důvod k radosti. Kromě velkého úspěchu nedávno zrealizovaného kroužku Fotíme bez bariér, ze kterého vznikla dokonce i putovní výstava, se nyní podařilo uskutečnit nákup nového auta pro uživatele služby. Při této příležitosti jsme si o svozové dopravě povídali s koordinátorkou stacionáře Janou Muškovou.
Můžete nám prozradit, jaký vůz jste pro klienty pořídili?
Nejnovějším přírůstkem do našeho vozového parku je devítimístný Volkswagen Transporter. Prodejci z Auto Vysočina nám dali slevu 220 000 korun, díky čemuž jsme si mohli dopřát zcela nový vůz. Při nákupu se ovšem neobejdeme bez štědrých finančních příspěvků firemních dárců. Naše velké díky tak patří Nadaci ČEZ, nadačnímu Fondu kraje Vysočina, společnostem MANN+HUMMEL a Strohmy. A také především lidem, kteří přispěli do Tříkrálové sbírky. Část jejího výtěžku putovala právě na zakoupení vozidla pro naše klienty.
Co Vás vedlo k pořízení vozu?
Dosud jsme měli dvě svozová vozidla, jedno osmimístné a jedno devítimístné. A právě to osmimístné nám už delší dobu nevyhovovalo. Léta dobře sloužilo, klientům se do něj hezky nastupovalo. Ale přestalo splňovat technické požadavky na bezpečnost při cestování. Často se nám stávalo, že bylo v servisu místo toho, aby jezdilo. Navíc se nám navýšil počet klientů z některých směrů a toužili jsme proto po druhém devítimístném voze. Aktuálně tedy máme devítimístný Ford Transit Custom, který jsme také pořídili z Fondu kraje Vysočina a nový Volkswagen Transporter. Již jsme se na nový vůz dívali dříve, ale až nyní jsme si ho mohli dovolit.
Jaká kritéria musel požadovaný vůz splňovat?
Důležitá pro nás byla šířka sedaček, zpracování zádržných systémů, devět míst k sezení a jednoduchost obsluhy. Všechny tyto naše představy Volkswagen Transporter splňuje. Není to automobil, který by byl přehlcený elektronikou. Je to zkrátka a dobře užitkový vůz, který zároveň zajišťuje ten správný komfort při cestování.
Co stacionáři nové svozové auto přinese?
Přinese nám jistou ekonomickou úsporu, když místo osmi lidí naložíme devět. Samozřejmě má po celé své délce rozvedeno větrání a klimatizaci. To u minulého vozu nebylo a klientům v zadní části vozu bývalo často velmi horko. Zvýšila se nám tedy bezpečnost i komfort při cestování.
Jak na obměnu vozového parku reagovali klienti?
S Tomášem Barákem, vedoucím středisek sv. Benedikta, jsme vůz dovezli a hned ho náš pracovník nechal registrovat. Ještě ten den stáli klienti nachystaní, aby s ním mohli jet rozvoz. Na nové auto se moc těšili. Trošku je mrzí barva. Chtěli nějakou jahodovou, malinovou nebo vanilkovou, zkrátka něco barevného. Ale auto v bílé barvě přijali, říkají mu Snížek.
Na jaké aktivity automobily ve stacionáři využíváte?
Doprava klientů do našeho zařízení a zpět domů charitním autem je fakultativní službou za úhradu, kterou uživatelům nabízíme na základě jejich potřeb a našich možností. Jsme tu pro lidi s mentálním a kombinovaným postižením a pro osoby s poruchou autistického spektra od 16 do 70 let. Jezdíme po Třebíči a do přilehlých regionů do 50 km. Zajištění dopravy našich uživatelů k nám do stacionáře je tedy důležitou součástí realizace služby. Svoz poskytujeme z Třebíče do Náramče, Budišova, Okříšek, Vladislavi, Jaroměřic, Hrotovic, Ocmanic, Náměště nad Oslavou, Račic, Pucova, Třebelovic a Jemnice. Některými směry se vydáváme několikrát do týdne, Třebíč jezdíme denně.
Auto je důležitou pracovní pomůckou pro socializaci klientů. Používáme ho při výletech, doprovodech na úřady a na nákupy. Také nám pomáhá při krizových situacích. Pokud vidíme, že je klient neklidný a mohlo by dojít k situaci ohrožující provoz, je potřeba s ním odjet pryč. Ideálně někam do přírody, mimo lidskou civilizaci, kde se často zklidní a po návratu je schopen pobyt v Úsměvu zvládnout. Potřebuji, aby tady všem klientům bylo dobře, takže musíme myslet na ochranu ostatních klientů, kteří jsou v pohodě.
Má počet klientů Úsměvu stoupající nebo klesající tendenci?
Nyní máme naplněnou kapacitu. Počet klientů drobně stoupá. V roce 2023 jsme poskytli sociální službu celkem 70 uživatelům a z toho 54 potřebovalo svozovou službu. V roce 2022 využilo službu 68 uživatelů, z toho svoz potřebovalo 55 uživatelů. Pocitově mi připadá, že se jezdí čím dál častěji. Například směrem na Jaroměřice nad Rokytnou jsme svozovou službu navýšili ze dvou na čtyři dny v týdnu. Není to tedy jen o počtu uživatelů, ale o četnosti svozů. Někteří klienti k nám potřebují jezdit častěji, jiní jezdí jen 1 den v týdnu. Finančně nás limitují kritéria ze strany Kraje Vysočiny, kdy klient musí využít svoz 60 dnů v roce. Snažíme se proto jezdit hospodárně. Například do Jemnice jedeme, až když jsou tam 3 klienti. Přitom právě v těchto okrajových částech regionu vůbec nejsou služby v takové míře, aby potřeby klientů uspokojily. Bylo by dobré, kdyby Kraj Vysočina tyto vyloučené lokality do budoucna více podpořil.
A perlička na závěr, pamatujete si ještě na počátky zdejší svozové služby?
Informace mi musel poskytnout tehdejší vedoucí služby Tomáš Barák, jelikož já jsem zde ještě nepůsobila. Podle jeho slov se úplně na samém začátku jezdilo nějakou vypůjčenou stodvacítkou. Poté se koupil první bílý Ford Tranzit. Také jsme měli Fiat Ducato. Potom ještě Ford Tranzit a 8místný Hyundai, který se nyní vymění za nové auto. V roce 2017 jsme žádali o Ford Custom, který máme do současnosti. Financování vozů bylo vždy vícezdrojové. Pořádali jsme i sbírkovou Akci cihla. Dříve se nekupovaly nové vozy, Volkswagen transit je teprve třetí. Nejstarší statistika návštěvnosti, kterou jsem dohledala, je z roku 2007, kdy do stacionáře docházelo denně 13 klientů. Dnes máme kapacitu 28 klientů za den. Jak se nám navýšila kapacita stacionáře, tím vznikla i potřeba dvou svozových aut. Dříve bývala pětimístná, sedmimístná, pak osmimístná a v současnosti máme dva devítimístné vozy. Ty by našim potřebám měly dlouhodobě vyhovovat. Pak už snad jen pořídit autobus.
-LM-