14. června 2022 Články

Povolání zdravotní sestry si vyžaduje nesmírně silné osobnosti…

Rozhovor s vrchní sestrou Domácí zdravotní péče Mgr. Simonou Kamasovou vedla manažerka pro lidské zdroje Oblastní charity Třebíč Ing. Šárka Hotová
Okolnosti posledních měsíců nás utvrzují, že zdravotních sester není v dnešní době dost. Je to nesmírně cenné povolání, které ovšem také vyžaduje nesmírně silné osobnosti. A to ženy jsou… Oblastní charita Třebíč, jejíž jednou ze služeb je i Domácí zdravotní péče, si to plně uvědomuje. Rádi bychom lidem přiblížili činnosti zdravotní sestry této služby, a také získali do svého kolektivu nové kolegyně. Se Simonou se známe již několik let. Je to člověk, který i přesto, že ho potkala rodinná tragédie, je plný optimismu, humoru a její tým zdravotních sester, a dokonce i jednoho zdravotního bratra, je pro ni velice důležitou součástí jejího života. Když vejde do místnosti, je jí hned všude plno. Pro svůj tým jde často i „přes závit“ a vybojovala pro něj už mnoho.

Co bys řekla, že je na povolání terénní zdravotní sestry nejzajímavější?

V naší službě se snažíme zvyšovat atraktivnost pozice sestry v terénu, a i v domácím prostředí uživatelů používáme moderní ošetřovatelské metody, např. pracujeme s pacienty s domácí umělou plicní ventilací, domácí parenterální výživou, aplikujeme vlhkou terapii, což je léčba určená pacientům s dlouhodobě se nehojícími defekty, jako jsou bércové vředy, dekubity ad. To je jen zlomek z celkového výčtu ošetřovatelských úkonů, které jsme schopni v terénu nabídnout. K této práci mají u nás sestry také možnost si stále zvyšovat své osobní celoživotní vzdělávání v dané kvalifikaci. Benefitů, na které se v našem týmu mohou těšit, je samozřejmě více.

Co je naopak nejobtížnější…

Takových faktorů je vícero, ale pozitiva stále převyšují nad negativy. Jedním z takových faktorů je náročnost péče, protože sestry nepracují ve stálém zařízení, ale musí se vždy přizpůsobit pacientovi a jeho potřebám v domácím prostředí. Velmi důležitá je také rozhodnost v dané zjištěné situaci ohledně pacientova zdravotního stavu. A pak bych sem zařadila administrativu, ale ta je obdobná i v jiných zařízeních, které poskytují zdravotní péči. Tuto práci se snažíme sestrám ulehčit na co nejmenší možnou míru. 

Terénní zdravotní sestrou jsi už několik let, pověz mi něco z tvé historie práce u třebíčské Charity.

Do Charity jsem nastoupila v r. 2015. V té době bylo místo v charitní domácí zdravotní péči obsazené, a tak jsem začala jako pracovnice v sociálních službách se zaměřením na individuální plánování péče u uživatelů. A časem mi bylo nabídnuto místo vrchní sestry Domácí zdravotní péče. Tato pozice mi byla velmi blízká, neboť jsem před mateřskou dovolenou pracovala jako vrchní sestra v Domově pro seniory.

Budu si asi střílet do vlastního hnízda, ale řekni mi, co bys na své práci změnila? 

Nejspíše nic. Někdy je sice velmi psychicky i časově náročná, ale práce sestry v terénu je posláním a pomocí lidem, kteří se v důsledku změny svého zdravotního stavu ocitli v nepříznivé životní situaci. Proto jsem ráda, že mohu se svým týmem umožnit těmto lidem zůstat v domácím prostředí a zajistit jim v něm péči srovnatelnou s jinými zařízeními poskytujícími zdravotní služby.    

Co je vlastně největším úkolem terénních zdravotních sester?

Vnímat a zabezpečit pacienta jako holistickou bytost, což znamená, aby měl pacient uspokojené své bio-psycho-socio-spirituální potřeby. Všechny potřeby jsou ve vzájemné interakci. Je taky nutné podporovat soběstačnost a autonomii pacienta. Tím se stává schopným směřovat své úsilí k pomoci sobě za podpory sestry.

Děkuji za rozhovor.

„Zdravotním sestrám a bratrům pracujícím v Charitě se snažíme dát maximální možnou péči a podporu. Podařilo se nám navýšit platy na konkurenceschopnou úroveň a díky vstřícnému jednání s praktickými lékaři je zdravotní péče v Charitě konečně rentabilní. Byl to několikaletý boj se zdravotními pojišťovnami, který dopadl uspokojivě,“ dodává HR manažerka Šárka Hotová.